Vyhledat
  • Dagmar

💙Výběrový zaměstnavatel

Aktualizováno: úno 10

Jak se stát takovým zaměstnavatelem? Co dělají jinak než ostatní? Uvedeme si to na příkladu, pravděpodobně nejznámějšího výběrového zaměstnavatele (Employer of Choice). Zná každý – fenomén Baťa.


Narodila jsem se ve Zlíně do rodiny „echt Zlíňáků“ několikátá generace. Baťovská tradice je zde vidět na každém kroku. Probereme si tedy "výběrového zaměstnavatele" na konkrétním příkladu, více než sto let starém.


Baťa měl vizi a strategii a dokázal svůj sen realizovat. Z vesnice nulového významu vybudoval město s funkcionalistickou architekturou, kulturním a sportovním vyžitím, centrem vzdělanosti, umění, pokroku a samozřejmě centrem vyhledávaného zaměstnávání.

Lidé byli hrdí, že mohli pracovat pro Baťu. Tuto tradici obdivujeme dodnes.


A jak to udělal?


Tvrdou prací, obchodním a podnikatelským talentem a promyšlenou péčí o své zaměstnance. Vzdělával se, nechal se inspirovat nejlepšími.


Sledoval světovou konkurenci, sám se nechat zaměstnat jako dělník v USA, Německu nebo Anglii, aby pochopil, jak se dá moderně podnikat.


Sociální bydlení


Podnikat začal Jan Antonín Baťa (nebyl to Tomáš, ten se přidal později) v roce 1894.

Už v roce 1912 postavili ve Zlíně prvních 6 tzv. Baťových domků pro zaměstnance, dle návrhu architekta Jana Kotěry. Cílem bylo stabilizovat zaměstnance továrny.


Následně byly postaveny celé zaměstnanecké čtvrti – Nad Ovčárnou, Letná, Lesní čtvrt atd.


Přirozeně, některé jsou dnes pošramocené naším typickým kutilstvím. Pár domků kutilové nahodili brizolitem, obložili, bůhví, čím. Naštěstí jsou zlínské domky snad již chráněny proti těmto zásahům.


Moderní architektura


Velmi nápaditá, promyšlená architektura, nejlepších architektů té doby. Ty čtvrt, půl a jedno domky jsou tam dodnes. Plně funkční, nadčasové, jednoduché, ale přitom elegantní. Studenti architektury z celého světa se sem jezdí inspirovat.


Ve Zlíně působili např. zmíněný Kotěra, Karfík, Gahura nebo slavný Le Corbusier, autor „Jednadvacítky“, kde měl Baťa svůj ikonický výtah.


Ano, Baťa nechal výtečnými architekty vybudovat bydlení pro své zaměstnance. Nicméně, jak byl stratég a předvídal, nastavil také jasná pravidla používání. Do Zlína přicházeli lidé z širokého okolí, kteří byli prostého původu a zvyklí na domácí zvířectvo a zeleninu ze zahrady.


No, tak to bylo první, co bylo zakázáno.

Proč?


Protože Baťovy domky byly oploceny živým plotem a každý dům měl malou zelenou předzahrádku, takový parkový styl.


Takže představa králíkáren nebo kurníků v designové čtvrti, by jaksi, rušila.

Ve Zlíně se stále vyprávějí příběhy, jak sám Baťa sledoval dodržování těchto zásad a chodil pravidelně kontrolovat, zdali mají zaměstnanci uklizeno a dodržují daná pravidla.


Tak to bylo bydlení. Nejsem si jistá, ale nevšimla jsem si, že by některý velký zaměstnavatel postavil pro své zaměstnance designové bydlení. Pokud vynechám ubytovny nebo nějaké paneláky, které tedy s designem mnoho společného nemají.


Možná k zamyšlení pro podnikatele, kteří by rádi investovali do „sociálního, ale krásného bydlení“ pro své zaměstnance.


Myslím, že by to mohla být velmi zajímavá investice a hlavně by si tím takový zaměstnavatel znamenitě posílil hodnotu své značky, nejen jako zaměstnavatele. Stačí zajet do Zlína a nechat se inspirovat.


Co dál?


Můj děd pracoval pro Baťu jako, dneska bychom řekli „manažer“. Obleky měl šité pouze na míru a ponožky se nepraly, ty se rovnou vyhazovaly. Hodinky značka Omega (zlaté, kapesní), jsme jako děti používaly k rozbití vlašských ořechů.


Dovozuji tedy, že své zaměstnance i docela dobře platil, není-liž pravda. Benefity, slevy na boty atd. byly samozřejmostí. Vzdělávání. Unikátní škola práce pro „Mladé Muže a Mladé ženy“ nebo prestižní učiliště.