Kontakt

Matricaria Chamomilla s.r.o.                                                                                              

Ing. Dagmar Matějková Chudárková

Jednatelka společnosti

Sídlo: Jaromírova 588/32, 128 00  Praha 2, Česká Republika  

IČO: 023 62 597

Spisová značka: C 218592 vedená u Městského soudu v Praze                                   

Obvykle mne najdete v kancelářích Spaces na Národní třídě, v Regus po světě nebo u klienta. Prosím, raději zavolejte a dohodneme se na schůzce. 

 

Tel: +420 602 470 244

dagmar.matejkova@hrinterim.cz

                                                                                                                Odesláním Vaší zprávy souhlasíte se zpracováním osobních údajů dle aktuální směrnice EU  (GDPR).

                                                                                                                Váš souhlas můžete kdykoliv odvolat telefonicky, písemně nebo emailem.

HK_P1.png

© 2019 Matricaria Chamomilla s.r.o.. All rights reserved.

Vyhledat
  • Dagmar

Work-life Balance

Aktualizace: 22. pro 2019

Co to je a příklady konkrétní aplikace v praxi a životě.


Jakou máš work-life balance? Zeptal se mě před lety kolega. Vůbec jsem netušila, co to je. Tak jsem si tedy nastudovala definici a postupem času jsem to samozřejmě i pochopila.


Nicméně, chápu, že pro spoustu z nás, vlastní aplikace a pochopení významu není jednoduché a co si budeme nalhávat, aplikace v našem životě, může občas také selhat. Pokusím se v tomto článku konkretizovat, co si pod tímto pojmem představit a jak s tím pracovat.


Tedy Work-life balance je snaha o vyvážený poměr mezi pracovním a osobním životem.

Osobně jsme měla štěstí, že jsem se s Work-Life-Balance významem seznámila již na začátku svého aktivního pracovního života, a ještě od lidí, kteří byli ze „západu“ a neměli vynucenou přestávku svobodného podnikání 40 let, jako u nás.

Byli to také lidé, kteří už něco měli za sebou, jak slávu, tak pády, a to se počítá. Jeden z těchto manažerů měl heslo, když svoji práci nezvládneš za 8 hodin, tak na to asi nemáš. A druhý, když mu někdo sděloval, že pracoval do 1 hodiny v noci, tak se na daného člověka podíval a pronesl, „no a proč to děláš a kdo to ocení?“

Hluboce se na tímto zamysleme, mě to pomohlo, právě v pochopení, co je a není důležité.


A teď konkrétně.


Když jsem začínala pracovat nechápala jsem, že je 8 hodin pracovní doby nastaveno z nějakých konkrétních důvodů. Dokonce jsem na své první pracovní místo nastupovala a moje pracovní doba, kdy jsem musela být na pracovišti byla od 8.00 – 18.00 hod.

V pracovní smlouvě jsem samozřejmě měla napsáno obligátních 40 hodin týdně, ale kdo by to četl, viďte. Samozřejmě dneska bych na něco takového nepřistoupila, ale tehdy jsem nevěděla, že je bylo jenom klasické zneužití toho, že neznalost zákona neomlouvá.


Proč bychom měli pracovat 8 hodin denně nebo 40 hodin týdně? Odpověď je docela jednoduchá, protože máme omezené možnosti koncentrace a jisté fyzické limity. Po létech zkoumání se došlo na to, že se dokážeme reálně, plně koncentrovat mezi 2–4 hodinami denně, při náročné činnosti, ať už mentální nebo fyzické. Někde se uvádí 4–6 hodin.

8 hodin denně, už vlastně nejsme fyzicky schopni zvládnout, pokud nemáme přestávky. Doporučuje se práce v 90 minutových blocích.



V každém zákoníku práce najdeme povinné přestávky po tzv. nepřetržité práci – na jídlo a oddech. Asi nejjednodušší příklad vysvětlit si proč, je u řidiče autobusu. Kdo by chtěl cestovat autobusem do Chorvatska s řidičem, který pojede 12 hodin v kuse? Nebo kdo by chtěl, být operován lékařem, který už operuje 10 hodin sám a bez přestávky?

Proč vždy v autobuse (dálkový) sedí ještě jeden řidič, proč mají řidiči kamionů povinné přestávky, které jsou nekompromisně kontrolovány, proč lékař neoperuje sám a kolem sebe má team? Proč tlumočník může tlumočit simultánně max. 20 minut v kuse a musí se střídat?

Odpověď je asi jasná všem. Nikdo z nás nechce skončit pod koly kamionu, kde usnul řidič, protože si neudělal přestávku, zemřít na operačním sále, protože lékař, chtěl ukázat světu, že on může jít přes limit.


U tlumočení mám svoji vlastní zkušenost. Právě v této mé první práci, jsem dost často musela tlumočit, a protože jsem o tom nevěděla, že simultánně se dá zvládnout 20 minut a potom přestávka se střídáním, neskutečně mě, po takových 2-3 hodinách jednání, bolela hlava a po celém dni jsem byla tak unavená, jako bych složila vagon uhlí.


Co tím vším chci naznačit? Že jsme jenom lidé a máme své limity. Pokud se někdo holedbá, že pracuje 16 hodin denně, není to prostě a jednoduše možné. Není to v naších silách, není to dlouhodobě zvládnutelné.


A teď prakticky, co dělat, abychom pracovali efektivně, práce nás bavila a naplňovala, a ještě k tomu si dokázali užít náš soukromý život?

K tomu abychom byli výkonní a efektivní v práci potřebujeme „palivo“ tedy zdravou a vyváženou stravu. Zkusme velmi pečlivě vybírat, co jíme, jak často, jak to vypadá a chutná.

Prof. Ptáček uvádí, že existuje silná korelace mezi naším zažíváním a naší psychickou pohodou. K tomu já dodávám, že každá matka ví, co řeší nejvíc s miminkem. No přece, spokojené bříško! Tak se toho držme i v dospělosti, nikdo nemůže, podávat super výkon, pokud se necítí příjemně.


Začněme ráno zdravou a vydatnou snídaní, zkusme v průběhu dne si dát kousek ovoce, zeleniny nebo ořechů. Užijme si každý den lehký oběd. Tento čas si dejme do kalendáře a pokusme se to každý den nekompromisně dodržet. Nezapomeňme na pitný režim, ideálně voda nebo neslazené čaje. Kávu si klidně dejme taky, údajně je teď zase zdravá! Žádný „meeting“ není důležitější, než se v pohodě a klidu najíst. Pozor na naše obvyklé stravovací peklo – omáčka se šesti, po takovém obědě, si můžeme jít akorát, tak lehnout.


Uvědomme si, že žádná firma nestojí za to, zničit si vlastní zdraví. Každý, kdo se setkal s tzv. syndromem vyhoření nebo jiným závažným zdravotním problémem, snad potvrdí výše uvedené.


Práci si plánujme, já používám odškrtávání hotových úkolů. Den je dobré si strukturovat a pokud nám někdo (není to náš šéf), nutně potřebuje něco zadat, tak to můžeme přijmout pouze v případě, že na to máme kapacitu. Nebojme se říkat ne, samozřejmě empaticky, ale důrazně. Kdo to neumí, sám sobě přidává práci a nikdo to ve finále neocení!


Pracujme tolik hodin, kolik máme sjednáno v pracovní smlouvě. Nevím, kde se bere ten pocit, že musím odpracovat víc. Proč? Zaplatí mi to někdo? Proč se díváme na někoho, kdo odchází po odpravované směně, jako na flákače? Takový člověk má jen dobře nastavené Work-Life balance!


Samozřejmě, že můžeme odpracovat něco navíc, pokud je k tomu reálný důvod. Ale pro začátek by stačilo, abychom pracovali efektivně.

Ku příkladu. Své osobní záležitosti si budeme řešit po pracovní době. Viset na sociálních sítích nebo seznamkám zvládneme také doma. Klábosit s kolegy o ničem, déle, než je zdrávo, také do práce nepatří.

Už jsem viděla v pracovní době sledovat seriály nebo sportovní přenosy i pořady pro dospělé, zařizovat svatby, peklo se a vařilo, řešili se děti, dovolené a nevím, co ještě. Možná, kdybychom se zbavili těchto aktivit, vše zvládneme udělat za 40 hodin týdně…


Tak a teď, když už pracujeme efektivně, snažme si pěstovat něco, mimo práci, co nás baví a naplňuje. Doporučuji pravidelnou pohybovou aktivitu, je úplně jedno, jakou. Pokud máme rodinu, věnujme se jí a pracujme na vztazích, nejen rodinných. Je strašně důležité mít přátele. Skutečné přátele, se kterými si můžeme probrat naše radosti i starosti, můžeme se zasmát, jít na sklenku vína nebo dobré jídlo.


Věnujme se něčemu, co nám dělá radost. Od zahrady, kutilství, sportu, vaření, meditaci, procházkám, cestování. Hlavně něco dělejme. Jiného, než je naše profese, rozšiřujme si naše obzory, znalosti a dovednosti.


Zkusme si život užít a vnímat krásu kolem nás. Zkusme, mít se rádi, dělat si radost a dělat radost jiným. Pokud je naším cílem, vzpomínat na super prezentaci na meetingu č. 123, raději než na to, co jsme prožili, procestovali, ochutnali nebo třeba protančili nebo projógovali, tak je asi něco špatně.

Tím neříkám, že je špatně se snažit něco budovat a vydělávat peníze. To je vše zcela v pořádku a fandím všem, kteří něco dokázali! A buďme rádi za ně.

Jen mě nebaví číst smutná moudra těch (im memoriam), kteří svůj život proseděli na jednáních, tzv. „propodnikali“, přehazovali miliardy, tam a zpátky a pak přehodnocují své bytí a nebytí, na sklonku svých krátkých životů a zjišťují, jak je krásné pozorovat a poslouchat, jak šumí les nebo svítá.


#nabor #recruitment #HR #lidskezdroje #hrinterim #hrinterimcz #matricariachamomilla #personalniagentury #personalistika #humanresources #dagmarmatejkova #pracovninabidka #hledampraci #job #prace #benefity #odmenovani #remuneration #krizoverizeni #oddelenilidskychzdroju #worklifebalance

14 zobrazení