Odbory?!?

Kdo může založit odborovou organizaci? K čemu slouží? Mohu odbory ve své firmě zakázat? Co je kolektivní smlouva? A k čemu je kolektivní vyjednávání?

Myslím, že snem každého podnikatele je založení Odborářské buňky v jeho/její společnosti. Ono se to stává i ve firmách, kde by to člověk nečekal.

Kde by člověk odbory nečekal

Před lety jsem pracovala pro jednu technologickou společnost, kde jsme dostali dopis o založení Odborové organizace.

Programátoři s průměrnou mzdou asi 3 krát větší než průměr v Republice si založili buňku.

Celá tato taškařice skončila, tak rychle, jak začala, protože když s námi chtěli Odboráři jednat, tak neměli žádný konkrétní plán, co chtějí zlepšit a prosadit a pokud se dobře pamatuji, tak požadovali meziroční navýšení mezd o 3 % a firma měla v plánu navýšit 5 %.

Můj čistě osobní názor je, že Odbory zcela ztratily na významu a jsou v současné době již nadbytečné.

V dnešním světě je zaměstnanec jednoznačně ten, který si určuje, pro koho, za kolik a za jakých podmínek bude pracovat a nikdo ho nevykořisťuje, ba naopak.

Firmy se předhánějí v tom, kdo nabízí zajímavější benefity a občas už neví, co ještě by to mělo být. Samozřejmě soukromý sektor se výrazně liší od státního, ale i tak jsem přesvědčena o tom, že Odbory, už jsou přežitkem.

Ve Škodovce, v létě tohoto roku (2019), dělníci brali s odměnami kolem 100.000 Kč hrubého. Nedomnívám se, že je to práce Odborů, ale spíše kvalitního řízení této velké společnosti a současného období konjunktury.

Mimochodem na stránkách Českomoravské konfederace odborových svazů píšou, že jen odbory mohou zajistit „východnější“ podmínky, a to se domnívám, že je skutečně pravda.

Nejsem si jistá, zdali je to překlep nebo nějaká provokace… (sekce: Přidejte se!)

Pojďme tedy po pořádku.

Kdo může Odbory založit?

Je potřeba 3 osob, kteří se rozhodnou organizaci založit. Je nutno sepsat stanovy (cíl, orgány, sídlo, název) a evidovat OO u příslušného rejstříkového soudu. Potom je nutno informovat zaměstnavatele o činnosti.

K čemu odbory slouží

definice je „ochrana hospodářských a sociálních zájmů zaměstnanců a vhodných a spravedlivých pracovních podmínek“.

Mohu odbory ve své firmě zakázat?

Nemůžete. A nedělejte to. Nemá to žádnou cenu. Odboráři, hlavně jejich funkcionáři, jsou chráněni před ukončením pracovního poměru, takže rozloučit se s takovým odborovým předákem, je skoro ze světa fantazie.

Pokud už ve firmě Odborovou organizaci máte, doporučuji s ní jednat, brát požadavky vážně, navrhovat řešení, reagovat a komunikovat.

Odboráři většinou nemají 2 vysoké školy, pokud vynechám zdravotnictví a tudíž požadavky mohou mít i komický rozměr.

Jednat s odboráři musí proto osoba velmi asertivní, ideálně by to neměl být majitel nebo ředitel firmy.

A teď nic proti majitelům nebo ředitelům firem, ale střetnou se zde skupiny zcela opačného vnímání světa a s největší pravděpodobností se nedohodnou. Ale mohu se samozřejmě mýlit.

Co je kolektivní smlouva?

Je to zjednodušeně smlouva mezi Odbory a Zaměstnavatelem, o tom, co se Zaměstnavatel zavazuje směrem k Zaměstnancům plnit.

Většinou se v ní píše o meziročním navyšování mezd, o určitých garantovaných benefitech, pracovní době, přesčasech a podobně.

Osobně jsem se na Kypru setkala s kolektivní smlouvou z osmdesátých let minulého století, která byla platná, až do dnešních dní. Samozřejmě se každé 2 roky obnovovala, nicméně i ta archaická ustanovení byla platná.

Pokud už tady zmiňuji Kypr, tak pokud by si někdo z českých podnikatelů stěžoval na odbory, tak to ještě nebyl na Kypru.

Zde je to skutečně silná organizace a stávkové pohotovosti nebo stávky jsou zde velmi časté, až mně to připadalo, že je to takový místní folklór. Až 80 % zaměstnanců jsou členy různých odborových organizací a berou to opravdu vážně.

K čemu je kolektivní vyjednávání?

Kolektivní smlouva se většinou uzavírá na dobu určitou. Před tím, než tato doba vyprší, budou chtít odboráři jednat o smlouvě nové. Většinou se jedná o setkání odborových předáků se zástupci vedení společnosti, kteří jsou pověřeni jednat.

Tady už to chce trochu zkušenosti a ideálně přijít s právním zástupcem, který se v tématu kolektivního vyjednávání dobře orientuje.

Nechci to zlehčovat, ale chce to trpělivost a rozvinutou emocionální inteligenci. Pokud to nejsou vlastnosti, kterými vládnete, požádejte o pomoc zkušené odborníky.

Na co má Odborová organizace právo?

Jednoznačně na informace, např. o plánovaném hospodářském růstu, výsledcích společnosti, plánovaných změnách. Rozsah je definován v Zákoníku práce a je také vhodné si tento rozsah a formu určit v rámci Kolektivní smlouvy, jelikož zákonná úprava je velmi obecná.

V případě, že OO bude namítat, že nebyla splněna informační povinnost, může to dojít až k soudnímu sporu a bude na soudci, jak rozhodne.

Pokud vás zajímají moje Semináře, tak koukněte.

Pokud potřebujete HR Interima nebo Virtuálního HR ředitele, popř. HR seniorního poradce, zde více info.

Pokud hledáte Mentora, tak koukněte sem. A pokud hledáte práci, tak kariérní poradenství je zde.