Vyhledat
  • Dagmar

💙Odbory?!?

Aktualizace: srp 17

Kdo může založit odborovou organizaci? K čemu slouží? Mohu odbory ve své firmě zakázat? Co je kolektivní smlouva? A k čemu je kolektivní vyjednávání?


Myslím, že snem každého podnikatele je založení Odborářské buňky v jeho/její společnosti. Ono se to stává i ve firmách, kde by to člověk nečekal. Před lety jsem pracovala pro jednu technologickou společnost, kde jsme dostali dopis o založení Odborové organizace.

Programátoři s průměrnou mzdou asi 3 krát větší než průměr v Republice si založili buňku. Celá tato taškařice skončila, tak rychle, jak začala, protože když s námi chtěli Odboráři jednat, tak neměli žádný konkrétní plán, co chtějí zlepšit a prosadit a pokud se dobře pamatuji, tak požadovali meziroční navýšení mezd o 3 % a firma měla v plánu navýšit 5 %.


Můj čistě osobní názor je, že Odbory zcela ztratily na významu a jsou v současné době již nadbytečné. V dnešním světě je zaměstnanec jednoznačně ten, který si určuje, pro koho, za kolik a za jakých podmínek bude pracovat a nikdo ho nevykořisťuje, ba naopak. Firmy se předhánějí v tom, kdo nabízí zajímavější benefity a občas už neví, co ještě by to mělo být. Samozřejmě soukromý sektor se výrazně liší od státního, ale i tak jsem přesvědčena o tom, že Odbory, už jsou přežitkem. Ve Škodovce, v létě tohoto roku, dělníci brali s odměnami kolem 100.000 Kč hrubého. Nedomnívám se, že je to práce Odborů, ale spíše kvalitního řízení této velké společnosti a současného období konjunktury.


Mimochodem na stránkách Českomoravské konfederace odborových svazů píšou, že jen odbory mohou zajistit „východnější“ podmínky, a to se domnívám, že je skutečně pravda. Nejsem si jistá, zdali je to překlep nebo nějaká provokace… (sekce: Přidejte se!)



Pojďme tedy po pořádku. Kdo může Odbory založit? Je potřeba 3 osob, kteří se rozhodnou organizaci založit. Je nutno sepsat stanovy (cíl, orgány, sídlo, název) a evidovat OO u příslušného rejstříkového soudu. Potom je nutno informovat zaměstnavatele o činnosti.


K čemu odbory slouží – definice je „ochrana hospodářských a sociálních zájmů zaměstnanců a vhodných a spravedlivých pracovních podmínek“.


Mohu odbory ve své firmě zakázat? Nemůžete. A nedělejte to. Nemá to žádnou cenu. Odboráři, hlavně jejich funkcionáři, jsou chráněni před ukončením pracovního poměru, takže rozloučit se s takovým odborovým předákem, je skoro ze světa fantazie. Pokud už ve firmě Odborovou organizaci máte, doporučuji s ní jednat, brát požadavky vážně, navrhovat řešení, reagovat a komunikovat.

Odboráři většinou nemají 2 vysoké školy, pokud vynechám zdravotnictví a tudíž požadavky mohou mít i komický rozměr. Jednat s odboráři musí proto osoba velmi asertivní, ideálně by to neměl být majitel nebo ředitel firmy. A teď nic proti majitelům nebo ředitelům firem, ale střetnou se zde skupiny zcela opačného vnímání světa a s největší pravděpodobností se nedohodnou. Ale mohu se samozřejmě mýlit.

Co je kolektivní smlouva? Je to zjednodušeně smlouva mezi Odbory a Zaměstnavatelem, o tom, co se Zaměstnavatel zavazuje směrem k Zaměstnancům plnit. Většinou se v ní píše o meziročním navyšování mezd, o určitých garantovaných benefitech, pracovní době, přesčasech a podobně.


Osobně jsem se na Kypru setkala s kolektivní smlouvou z osmdesátých let minulého století, která byla platná, až do dnešních dní. Samozřejmě se každé 2 roky obnovovala, nicméně i ta archaická ustanovení byla platná. Pokud už tady zmiňuji Kypr, tak pokud by si někdo z českých podnikatelů stěžoval na odbory, tak to ještě nebyl na Kypru. Zde je to skutečně silná organizace a stávkové pohotovosti nebo stávky jsou zde velmi časté, až mně to připadalo, že je to takový místní folklór. Až 80 % zaměstnanců jsou členy různých odborových organizací a berou to opravdu vážně.


K čemu je kolektivní vyjednávání? Kolektivní smlouva se většinou uzavírá na dobu určitou. Před tím, než tato doba vyprší, budou chtít odboráři jednat o smlouvě nové. Většinou se jedná o setkání odborových předáků se zástupci vedení společnosti, kteří jsou pověřeni jednat.


Tady už to chce trochu zkušenosti a ideálně přijít s právním zástupcem, který se v tématu kolektivního vyjednávání dobře orientuje. Nechci to zlehčovat, ale chce to trpělivost a rozvinutou emocionální inteligenci. Pokud to nejsou vlastnosti, kterými vládnete, požádejte o pomoc zkušené odborníky.


Na co má Odborová organizace právo? Jednoznačně na informace, např. o plánovaném hospodářském růstu, výsledcích společnosti, plánovaných změnách. Rozsah je definován v Zákoníku práce a je také vhodné si tento rozsah a formu určit v rámci Kolektivní smlouvy, jelikož zákonná úprava je velmi obecná. V případě, že OO bude namítat, že nebyla splněna informační povinnost, může to dojít až k soudnímu sporu a bude na soudci, jak rozhodne.


#nabor #recruitment #HR #lidskezdroje #hrinterim #hrinterimcz #matricariachamomilla #personalniagentury #personalistika #humanresources #dagmarmatejkova #odbory #hledampraci #job #prace #benefity #odmenovani #remuneration #krizoverizeni #oddelenilidskychzdroju

141 zobrazení
Kontakt

Společnost je členem:

Matricaria Chamomilla s.r.o.                                                                                              

Ing. Dagmar Matějková Chudárková

Jednatelka společnosti

Sídlo: Jaromírova 588/32, 128 00  Praha 2, Česká Republika  

IČO: 023 62 597

Spisová značka: C 218592 vedená u Městského soudu v Praze                                   

Obvykle mne najdete v kancelářích Spaces na Národní třídě, v Regus po světě nebo u klienta.

Prosím, raději zavolejte a dohodneme se na schůzce. 

 

Tel: +420 602 470 244

dagmar.matejkova@hrinterim.cz

                                                                                                                Odesláním Vaší zprávy souhlasíte se zpracováním osobních údajů dle aktuální směrnice EU  (GDPR).

                                                                                                                Váš souhlas můžete kdykoliv odvolat telefonicky, písemně nebo emailem.

HK_P1.png

© 2019 Matricaria Chamomilla s.r.o.. All rights reserved.