top of page

Odbory?!?

Aktualizováno: 29. 11. 2022

Kdo může založit odborovou organizaci? K čemu slouží? Mohu odbory ve své firmě zakázat? Co je kolektivní smlouva? A k čemu je kolektivní vyjednávání?


Myslím, že snem každého podnikatele je založení Odborářské buňky v jeho/její společnosti. Ono se to stává i ve firmách, kde by to člověk nečekal.


Kde by člověk odbory nečekal


Před lety jsem pracovala pro jednu technologickou společnost, kde jsme dostali dopis o založení Odborové organizace.


Programátoři s průměrnou mzdou asi 3 krát větší než průměr v Republice si založili buňku.


Celá tato taškařice skončila, tak rychle, jak začala, protože když s námi chtěli Odboráři jednat, tak neměli žádný konkrétní plán, co chtějí zlepšit a prosadit a pokud se dobře pamatuji, tak požadovali meziroční navýšení mezd o 3 % a firma měla v plánu navýšit 5 %.

Můj čistě osobní názor je, že Odbory zcela ztratily na významu a jsou v současné době již nadbytečné.


V dnešním světě je zaměstnanec jednoznačně ten, který si určuje, pro koho, za kolik a za jakých podmínek bude pracovat a nikdo ho nevykořisťuje, ba naopak.


Firmy se předhánějí v tom, kdo nabízí zajímavější benefity a občas už neví, co ještě by to mělo být. Samozřejmě soukromý sektor se výrazně liší od státního, ale i tak jsem přesvědčena o tom, že Odbory, už jsou přežitkem.


Ve Škodovce, v létě tohoto roku (2019), dělníci brali s odměnami kolem 100.000 Kč hrubého. Nedomnívám se, že je to práce Odborů, ale spíše kvalitního řízení této velké společnosti a současného období konjunktury.


Mimochodem na stránkách Českomoravské konfederace odborových svazů píšou, že jen odbory mohou zajistit „východnější“ podmínky, a to se domnívám, že je skutečně pravda.


Nejsem si jistá, zdali je to překlep nebo nějaká provokace… (sekce: Přidejte se!)



Pojďme tedy po pořádku.


Kdo může Odbory založit?


Je potřeba 3 osob, kteří se rozhodnou organizaci založit. Je nutno sepsat stanovy (cíl, orgány, sídlo, název) a evidovat OO u příslušného rejstříkového soudu. Potom je nutno informovat zaměstnavatele o činnosti.


K čemu odbory slouží


definice je „ochrana hospodářských a sociálních zájmů zaměstnanců a vhodných a spravedlivých pracovních podmínek“.


Mohu odbory ve své firmě zakázat?


Nemůžete. A nedělejte to. Nemá to žádnou cenu. Odboráři, hlavně jejich funkcionáři, jsou chráněni před ukončením pracovního poměru, takže rozloučit se s takovým odborovým předákem, je skoro ze světa fantazie.


Pokud už ve firmě Odborovou organizaci máte, doporučuji s ní jednat, brát požadavky vážně, navrhovat řešení, reagovat a komunikovat.

Odboráři většinou nemají 2 vysoké školy, pokud vynechám zdravotnictví a tudíž požadavky mohou mít i komický rozměr.


Jednat s odboráři musí proto osoba velmi asertivní, ideálně by to neměl být majitel nebo ředitel firmy.


A teď nic proti majitelům nebo ředitelům firem, ale střetnou se zde skupiny zcela opačného vnímání světa a s největší pravděpodobností se nedohodnou. Ale mohu se samozřejmě mýlit.

Co je kolektivní smlouva?


Je to zjednodušeně smlouva mezi Odbory a Zaměstnavatelem, o tom, co se Zaměstnavatel zavazuje směrem k Zaměstnancům plnit.


Většinou se v ní píše o meziročním navyšování mezd, o určitých garantovaných benefitech, pracovní době, přesčasech a podobně.

Osobně jsem se na Kypru setkala s kolektivní smlouvou z osmdesátých let minulého století, která byla platná, až do dnešních dní. Samozřejmě se každé 2 roky obnovovala, nicméně i ta archaická ustanovení byla platná.


Pokud už tady zmiňuji Kypr, tak pokud by si někdo z českých podnikatelů stěžoval na odbory, tak to ještě nebyl na Kypru.


Zde je to skutečně silná organizace a stávkové pohotovosti nebo stávky jsou zde velmi časté, až mně to připadalo, že je to takový místní folklór. Až 80 % zaměstnanců jsou členy různých odborových organizací a berou to opravdu vážně.


K čemu je kolektivní vyjednávání?


Kolektivní smlouva se většinou uzavírá na dobu určitou. Před tím, než tato doba vyprší, budou chtít odboráři jednat o smlouvě nové. Většinou se jedná o setkání odborových předáků se zástupci vedení společnosti, kteří jsou pověřeni jednat.


Tady už to chce trochu zkušenosti a ideálně přijít s právním zástupcem, který se v tématu kolektivního vyjednávání dobře orientuje.


Nechci to zlehčovat, ale chce to trpělivost a rozvinutou emocionální inteligenci. Pokud to nejsou vlastnosti, kterými vládnete, požádejte o pomoc zkušené odborníky.

Na co má Odborová organizace právo?


Jednoznačně na informace, např. o plánovaném hospodářském růstu, výsledcích společnosti, plánovaných změnách. Rozsah je definován v Zákoníku práce a je také vhodné si tento rozsah a formu určit v rámci Kolektivní smlouvy, jelikož zákonná úprava je velmi obecná.


V případě, že OO bude namítat, že nebyla splněna informační povinnost, může to dojít až k soudnímu sporu a bude na soudci, jak rozhodne.



Dagmar Matějková Chudárková

Pokud vás zajímají moje Semináře, tak koukněte.


Pokud hledáte Mentora, tak koukněte sem. A pokud hledáte práci, tak kariérní poradenství je zde.


A koho HR nezajímá, ale má třeba alergii na lepek jako já, tak koukněte na můj web celiakarna.cz, je tam také moje oblíbená jóga:-).



Posloucháte rádi podcast?


Dagmar Matějková Chudárková a Alexandra Lemerová

1 607 zobrazení0 komentářů

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše

댓글


bottom of page