Základním pravidlem podnikání je chovat se dle zásad „dobrého hospodáře“.
Dobrý hospodář, ku příkladu, neplýtvá. Snaží se tedy velmi hospodárně pracovat s výrobními prostředky, dává pozor, aby jeho zaměstnanci pracovali efektivně a proto je také posílá na školení. Investuje do vzdělávání, které by mu „teoreticky“ mělo přinést vyšší příjmy. Tak si to pojďme probrat.
Jedna z mých spřátelených společností #pureward, která se věnuje odměňování, má moc hezké motto, které používají ve své, nejen, marketingové komunikaci. Toto heslo zní: „Kdo neměří, neřídí!“
U vzdělávání toto heslo platí dvojnásob. Proč?
Protože vzdělávání dospělých je kategorie, která je drahá a časově náročná. Není potřeba dospělé učit číst, psát a počítat, ale my se je snažíme rozvíjet. Rozvíjení je ovšem něco velmi těžko uchopitelného a je i obtížně měřitelné.
Jedná se tedy o #osobnirozvoj. Jak už název napovídá – rozvíjí se tedy ta daná osoba, což je v pořádku, ale pokud chceme pracovat dle pravidel dobrého hospodáře, měl by tento osobní rozvoj přinést třeba „Komparativní výhodu“ i naší společnosti.
Konkrétní příklad – špatného hospodáře
Ve firmě se často setkáváme se vzděláváním, které nemá žádná pravidla a je na základě, omlouvám se za výraz, „držhubného“.
Nechci nebo nemohu přidat zaměstnanci na mzdě, tak ho/ji pošlu na školení. „Ideálně“ na nějaký nesmysl, který nepotřebujeme ani firma, ale ve finále ani daný zaměstnanec.
Ať je to pochopitelnější.
Paní z účtárny, která účtuje přijaté doklady, pošlu na školení „Programování v jazyce XYZ pro pokročilé“. Ne, že by to nebylo zajímavé školení.
Ovšem paní, která účtuje přijaté faktury obvykle nemá žádné ambice a asi ani schopnosti se zdokonalovat v daném programovacím jazyce. Většinou ani nemá potřebné vzdělání a motivaci svou profesi měnit.
A hlavně, pokud by se jednalo o profesionální společnost, která školení pořádá, asi by s díky odmítli její účast, neboť předpokladem pro účastníky, je pokročilá znalost daného programovacího jazyka.
Pokud by to bylo jinak a s paní počítáme v rámci nástupnictví na pozici programátora seniora, což je samozřejmě u tohoto příkladu velmi nepravděpodobné, můžeme ji samozřejmě na toto školení poslat. V opačném případě je tato investice nevratná. A s politování musím konstatovat, že i velmi hloupá.
Proč to tvrdím?
Se vším respektem k této dámě, nedomnívám se, že je schopna se naučit, bez předchozí praxe a znalostí, programovat „pokročile“. Bez základů budete také velmi těžko stavět dům...
Dále.
Co přinese takové proškolení zaměstnavateli?
Nic. Jenom to, že vyhodí několik tisíc korun za školení, které nepřinese nic zaměstnanci ani firmě.
Dalšími nevratnými investicemi do vzdělávání, z mého pohledu, jsou jazyky. Ideálně se přihlásí lidé, kteří ke své práci jazyk vůbec nepotřebují. S cizinci nekomunikují, jazyk nikdy nestudovali nebo jako klasicky na základce a na střední „pasivně“.
Pokud má tento rozvoj ambici „být oblíbený“, jsem majitel nebo manažer a výsledky nebo jistou přidanou hodnotu nečekám, ale chci udělat lidem radost, tak proč ne.
Pokud mám dostatek prostředků, je to asi naprosto legitimní. V tomto případě se ovšem bavíme o benefitech, ne o vzdělávání.
Ovšem musím také počítat s tím, že po první fázi nadšení, bude lektor v místnosti sedět sám a firma bude jen platit faktury. Pokud mně ani tohle nevadí, OK.
Jak to tedy uchopit správně?
Firma, která se chová hospodárně a je úspěšná – měří, řídí, kontroluje, analyzuje a počítá.
Má strategii a podle firemní strategie také má nastavené firemní vzdělávání a ostatní procesy, které se samozřejmě prolínají.
Má také jasně alokované náklady na vzdělávání a nastavené měřitelné ukazatele, které sleduje.
A začínám už u náboru a nástupnictví.
Pokud nabírám kvalitní lidi, kteří jazyk už umí a já tento jazyk skutečně potřebuji, tak nepotřebuji organizovat jazykové vzdělávání, ale mohu investovat do velmi specifických technických nebo i „soft“ programů, které jsou v souladu s mojí strategií.
Tato investice musí mít „návratnost“. Návratnost investice se samozřejmě dá vypočítat. Ale nemusím na to jít zase až tak sofistikovaně.
Stačí si jasně definovat, co mi (firmě) dané školení přinese. Může to být rozšíření nabídky o novou službu a ta mi bude generovat nové příjmy a tím zvýším zisk společnosti. Třeba – a to se dá krásně vypočítat.
Co vzdělávání přinese zaměstnanci?
Zaměstnanec samozřejmě zvyšuje svoji hodnotu na trhu, ale to platí také pro moji firmu. Pokud se chovám dle pravidel dobrého hospodáře a vzdělávám své zaměstnance chytře.
A na závěr
Pokud strategii firmy nemám a vlastně nevím, co budu dělat, kolik mě co bude stát, tak si dovolím doporučit, lehce se zamyslet a zodpovědět si otázku – proč vlastně podnikám a jestli mě to naplňuje.
Není žádná ostuda být kvalitním zaměstnancem😉 a nebo zvážit, jestli to podnikání dělám dobře.
Pokud vás zajímají moje Semináře, tak koukněte.
Pokud potřebujete HR Interima nebo Virtuálního HR ředitele, popř. HR seniorního poradce, zde více info.
Pokud hledáte Mentora, tak koukněte sem. A pokud hledáte práci, tak kariérní poradenství je zde.
A koho HR nezajímá, ale má třeba alergii na lepek jako já, tak koukněte na můj web celiakarna.cz, je tam také moje oblíbená jóga:-).