Kontakt

Matricaria Chamomilla s.r.o.                                                                                              

Ing. Dagmar Matějková Chudárková

Jednatelka společnosti

Sídlo: Jaromírova 588/32, 128 00  Praha 2, Česká Republika  

IČO: 023 62 597

Spisová značka: C 218592 vedená u Městského soudu v Praze                                   

Obvykle mne najdete v kancelářích Spaces na Národní třídě, v Regus po světě nebo u klienta. Prosím, raději zavolejte a dohodneme se na schůzce. 

 

Tel: +420 602 470 244

dagmar.matejkova@hrinterim.cz

                                                                                                                Odesláním Vaší zprávy souhlasíte se zpracováním osobních údajů dle aktuální směrnice EU  (GDPR).

                                                                                                                Váš souhlas můžete kdykoliv odvolat telefonicky, písemně nebo emailem.

HK_P1.png

© 2019 Matricaria Chamomilla s.r.o.. All rights reserved.

Vyhledat
  • Dagmar

Jak naučit kočku štěkat aneb firemní vzdělávání

Aktualizace: 22. pro 2019

Investovat do něčeho, co se vlastně nikdy, nemůže vrátit, bývá často tématem u firemního vzdělávání, hlavně v období konce roku, kdy je nutné vyčerpat rozpočet. Už jste někdy byli na školení, které jste vůbec nepotřebovali? A co si myslíte o firemním jazykovém vzdělávání?


Dovolím si začít jazykovým vzděláváním. Ještě nikdy, jsem se s nikým nesetkala, koho by firemní jazykové vzdělávání, naučilo jazyk. Drzé tvrzení? Já osobně takovou zkušenost nemám. Uvedu na příkladech.


Před několika lety jsem pracovala pro jednu zahraniční společnost. V této společnosti byl (ne) jeden ředitel, který neuměl anglicky. No, ve firmě, která má Generálního ředitele cizince a půlku managementu ze západní Evropy a firemním jazykem je angličtina, je to poněkud pozoruhodné. Ale abych byla férová, tento člověk sice neuměl anglicky a ani neměl vysokou školu, ale alespoň rozuměl velmi dobře svému řemeslu, a to se dneska zase tak často nevidí.


Tak jsme začali pracovat na jeho plánu osobního rozvoje a vymyslelo se, že se pošle na nějaký jazykový kurz do zahraničí. Kolega jel. Velmi pečlivě studovat a po pár týdnech se vrátil.

A nic.



Sice se snažil něco říci, ale bylo to opravdu málo. On nerozuměl nám a byl ve strašné nepohodě, když měl někde, něco prezentovat nebo vysvětlovat. A i když věděl všechny technické detaily nejlépe ze všech, všichni zahraniční kolegové kouleli očima a měli ho pravděpodobně za hlupáka.


Protože se ve firmě dávaly další šance, platila se nadále firemní výuka, on se snažil i sám, ale pořád to nestačilo, nikdy se na rozumnou úroveň AJ nedostal. V zahraniční firmě to znamená, že jsou zde omezené možnosti dalšího růstu, protože 10 dalších, kteří sice technický detail neznají tak dobře, ale mají tu výhodu, že se dokážou s kolegy ze zahraničí dohovořit.


Podobné příběhy jsem zažila také v jiných firmách. Kolegové sice byli něčím výjimeční, ale bez zažité a aktivní znalosti jazyka, neměli šanci se probojovat do první ligy. Co s tím?


Jazykové vzdělávání dává smysl u těch a) kteří jazyk ke své práci potřebují, např. komunikují s kolegy v zahraničí a za b) potřebují se zdokonalit, např. v gramatice nebo technické slovní zásobě c) a mají motivaci se učit a píli na výuku docházet.

Velmi často se stává, že firma nevyhodnocuje, jestli zaměstnanci na hodiny chodí, pak tam sedí lektor sám nebo, ti, kteří by to nejvíce potřebovali, jsou zrovna nesmírně „busy“.

Zde funguje finanční participace. Pokud je něco zadarmo, tak si toho většinou lidé moc neváží.


A teď můj osobní názor. Pokud jsem zahraniční firma a můj firemní jazyk je němčina, tak hledám lidi s němčinou. Většina firem nemá jako „core business“ výuku jazyků a opravdu jsem zatím ještě neviděla, nikoho, kdo by byl tak houževnatý a motivovaný, že by se jazyk SÁM doučil. Jestli máte příklady takových lidí, sem s nimi, budu je glorifikovat!


Tak to by bylo jazykové vzdělávání, ale co takové vzdělávání „Měkkých dovedností“?

Soft skills, anglicky, jsou dovednosti např. komunikační, vedení lidí, a naopak Hard skills jsou technické záležitosti typu programování v nějakém jazyce.


Zde se vrátím k mému nadpisu – Jak naučit kočku štěkat“. Myslím, že něco podobného už zmiňoval Einstein. Nebo u nás velmi rozšířené „starého psa, novým kouskům nenaučíš“. Snažit se v dospělém věku, dělat z někoho kdo je introvert (uzavřený sám do sebe) extroverta (opak), se nám pravděpodobně nepovede.


Nejednou jsem byla svědkem toho, že někdo, kdo si liboval v detailech, ale byl to člověk nekomunikativní s nulovými ambice, tak byla snaha ji/jeho někam posunout na manažerskou úroveň. Za prvé tento člověk to většinou vůbec nechtěl, za druhé na to prostě neměl. Nechtěl nikoho řídit, organizovat práci jiným, byla by to pro něj noční můra.


Dále je často vidět ve firmách také opačný extrém. Super ambiciózní specialista, který stejně jako příklad výše, si užívá detail a tzv. „big picture“ mu uniká nebo neví, že něco takového existuje. Ale tento ambiciózní kolega naopak přímo dychtí po tom, že někoho bude vést. Slyšela jsem dokonce, že „mne lidé budou muset poslouchat“. Uff – nebudou! Respekt se nebuduje silou.


Tak jak tedy na to? Rozvíjet schopnosti, dovednosti u někoho, kdo má obě ruce levé a stanovit si cíl, že z něho bude kutil, je snaha sice velmi obdivuhodná, ale dosti nereálná. Takový náš kolega se dostane na úroveň Pat a Mat. Bude to veselé, ale pravděpodobný velký úspěch z toho nekouká.

Vždy je vhodnější si jasně definovat, co mi opravdu jde a v čem jsem dobrý.


Uvedu konkrétní příklad, ať je to názornější. V čem já jsem opravdu dobrá, je krizový management. Když jde do tuhého, tak já, funguji skvěle. Ostatní omdlévají a hroutí se a já reaguji naprosto klidně a racionálně. Vyzkoušela jsem si to několikrát, jak v pracovním, tak osobním životě. Je tedy vhodné člověka jako já, rozvíjet tímto směrem, a ne se soustředit třeba na kutilství.


A přesně tak by se měl připravit plán vzdělávání. Pracovat na tom, v čem jsou lidé dobří. Pokud někdo skvěle prezentuje a umí mluvit na veřejnosti, směřovat ho tímto směrem.

Ano, můžete nesouhlasit a říkat, že je přece také důležité pracovat na věcech, které nám nejdou. Jistě, to je správně, ale musí to být relevantní.

Co tím myslím je, že pokud nám někdo pracuje v zákaznickém centru a nesnáší práci s klientem a je ještě k tomu nekomunikativní a nepříjemný, tak nebudu investovat do jeho vzdělávání a rozvoje, ale tohoto člověka, buď přeřadím na jinou práci, která bude jak pro něj, tak pro firmu akceptovatelná nebo se s takovým člověkem budu muset rozloučit.


Ve velkých firmách se často už vytratil selský rozum a zaměstnanci mnohdy ani nevědí, co vlastně jejich firma dělá a proč oni dělají svoji práci. Bez legrace. Často firmy mají velké rozpočty na vzdělávání a školení fungují spíše jako dárky pro zaměstnance, bez toho, aby školení pomohlo firmě, potažmo zaměstnanci.


A jak z toho ven? Vzdělávejte a rozvíjejte své zaměstnance v oblastech, kde to má smysl. Pokud máte cukrárnu, tak je pošlete cukráře na kurz pečení bezlepkových dortů, a ne na nějaký nesmysl, třeba, inspirativní leadership. Za prvé, cukrář žádný leader není a inspirovat nás může úžasným dortem.


Velmi pečlivě vybírejme své zaměstnance, kteří už umí, to, co mají umět anebo počítejme s tím, že je to budeme muset naučit a hlavně, že to bude něco stát.


A počítejme také s tím, že lidi těžko budeme předělávat od základů. Když potřebujeme kočku, tak hledáme kočku a ne, že když nikoho nemůžeme najít, tak ze zoufalství vezmeme psa. Jak titulek napovídá kočka, prostě neštěká!


#nabor #recruitment #HR #lidskezdroje #hrinterim #hrinterimcz #matricariachamomilla #personalniagentury #personalistika #humanresources #dagmarmatejkova #pracovninabidka #hledampraci #job #prace #benefity #odmenovani #remuneration #krizoverizeni #oddelenilidskychzdroju #interview #pohovor #rizenivykonu #performancemanagement #hrprocesy #hraudit #interimmanagement #mzda #plat #zvysenimzdy #vzdelavani #LD #learning #development

23 zobrazení